vě
See also: Appendix:Variations of "ve"
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *vě.
Pronunciation
Pronoun
vě
Declension
| Singular | 1st person | 2nd person | 3rd person | Reflexive | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| m | f | n | ||||
| Nominative | já(z) | ty | on | ona | ono | — |
| Genitive | mne, mě | tebe, tě | j(e)ho, ň(e)ho | jie, nie | j(e)ho, ň(e)ho | sebe, sě |
| Dative | mně, mi | tobě, ti | j(e)mu, ňemu | jí, ní, jiej, niej | j(e)mu, ňemu | sobě, si |
| Accusative | mě, mne | tě, tebe | jej, jen, ji, j(e)ho, -ň, ňej, ňen, ni, ň(e)ho |
ju, ňu | je, ňe | sě, sebe |
| Locative | mně | tobě | ňem | ní, niej | ňem | sobě |
| Instrumental | mnú | tobú, tebú | jím, ním | jú, ňú | jím, ním | sobú, sebú |
| Possessive | mój | tvój | jeho | (je)jie | jeho | svój |
| Dual | 1st person | 2nd person | 3rd person | Reflexive | ||
| m | f | n | ||||
| Nominative | vě, va (ma) | vy | ona | oně | — | |
| Genitive | najú | vajú | jú, ňú | sebe, sě | ||
| Dative | náma | váma | jima, nima | sobě, si | ||
| Accusative | ny, najú | vy, vajú | jě, ně | ji, ni | sě, sebe | |
| Locative | najú | vajú | ňú | sobě | ||
| Instrumental | náma | váma | jima, nima | sobú, sebú | ||
| Possessive | náš, najú | váš, vajú | (je)jú | svój | ||
| Plural | 1st person | 2nd person | 3rd person | Reflexive | ||
| m | f | n | ||||
| Nominative | my | vy | oni | ony | ona | — |
| Genitive | nás | vás | jich, nich | sebe, sě | ||
| Dative | nám, nem | vám, vem | jim, nim | sobě, si | ||
| Accusative | ny, nás | vy, vás | jě, ně | sě, sebe | ||
| Locative | nás | vás | nich | sobě | ||
| Instrumental | námi | vámi | jimi, nimi | sobú, sebú | ||
| Possessive | náš | váš | (je)jich | svój | ||
References
- Jan Gebauer (1903–1916), “vě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění