sdoba

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *sъdoba. By surface analysis, s- +‎ doba.

Pronunciation

  • IPA(key): (13th CE) /ˈsdoba/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈzdoba/

Noun

sdoba f

  1. convenient time
    • 1472, Vévoda Arnošt[1]:
      Poče jich snažně tázati,
      kam jedú, kam se chtie bráti?
      Jeden mu odpovědě
      a řka: „Toť, pane, já povědě.
      Béřem se k Božiemu hrobu
      s svú kúpí. Pro takú zdobu
      lépe móžem udati,
      všichnu i prodati
      nežli jinde.“ K tomu Arnošt vece:
      „Pověz, milý brachu, brzce,
      (please add an English translation of this quotation)

Declension

Derived terms

Descendants

  • Czech: zdoba

Further reading