sdoba
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *sъdoba. By surface analysis, s- + doba.
Pronunciation
Noun
sdoba f
- convenient time
- 1472, Vévoda Arnošt[1]:
- Poče jich snažně tázati,
kam jedú, kam se chtie bráti?
Jeden mu odpovědě
a řka: „Toť, pane, já povědě.
Béřem se k Božiemu hrobu
s svú kúpí. Pro takú zdobu
lépe móžem udati,
všichnu i prodati
nežli jinde.“ K tomu Arnošt vece:
„Pověz, milý brachu, brzce,- (please add an English translation of this quotation)
Declension
Declension of sdoba (hard a-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | sdoba | sdobě | sdoby |
| genitive | sdoby | sdobú | sdob |
| dative | sdobě | sdobama | sdobám |
| accusative | sdobu | sdobě | sdoby |
| vocative | sdobo | sdobě | sdoby |
| locative | sdobě | sdobú | sdobách |
| instrumental | sdobú | sdobama | sdobami |
Derived terms
- sdobiti
- sdobný
Descendants
- Czech: zdoba
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916), “sdoba”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění