otročina
Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *otъročina, analyzable as otrok + -ina.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈotrot͡ʃɪna]
Noun
otročina f
Declension
Declension of otročina (hard feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | otročina | otročiny |
| genitive | otročiny | otročin |
| dative | otročině | otročinám |
| accusative | otročinu | otročiny |
| vocative | otročino | otročiny |
| locative | otročině | otročinách |
| instrumental | otročinou | otročinami |
Further reading
- “otročina”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “otročina”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “otročina”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026