opodstatněný

Czech

Etymology

From opodstatnit +‎ -ný.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈopotstatɲɛniː]

Adjective

opodstatněný (comparative opodstatněnější, superlative nejopodstatněnější, adverb opodstatněně)

  1. well-founded, well founded
    Antonym: neopodstatněný

Declension

Declension of opodstatněný (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative opodstatněný opodstatněná opodstatněné
genitive opodstatněného opodstatněné opodstatněného
dative opodstatněnému opodstatněné opodstatněnému
accusative opodstatněného opodstatněný opodstatněnou opodstatněné
locative opodstatněném opodstatněné opodstatněném
instrumental opodstatněným opodstatněnou opodstatněným
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative opodstatnění opodstatněné opodstatněná
genitive opodstatněných
dative opodstatněným
accusative opodstatněné opodstatněná
locative opodstatněných
instrumental opodstatněnými, opodstatněnýma1

1This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

See also

  • doložený
  • dokázaný
  • odůvodněný
  • oprávněný
  • podepřený
  • zdůvodněný

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.