oprávněný

Czech

Etymology

From oprávněn +‎ .

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈopraːvɲɛniː]
  • Hyphenation: opráv‧ně‧ný

Adjective

oprávněný (comparative oprávněnější, superlative nejoprávněnější, adverb oprávněně)

  1. legitimate

Declension

Declension of oprávněný (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative oprávněný oprávněná oprávněné
genitive oprávněného oprávněné oprávněného
dative oprávněnému oprávněné oprávněnému
accusative oprávněného oprávněný oprávněnou oprávněné
locative oprávněném oprávněné oprávněném
instrumental oprávněným oprávněnou oprávněným
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative oprávnění oprávněné oprávněná
genitive oprávněných
dative oprávněným
accusative oprávněné oprávněná
locative oprávněných
instrumental oprávněnými, oprávněnýma1

1This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Further reading