knížecí

Czech

Etymology

From kníže +‎ -í.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈkɲiːʒɛt͡siː]

Adjective

knížecí

  1. (relational) prince, prince's, princely
  2. (relational, less commonly) duke, duke's

Declension

Declension of knížecí (soft)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative knížecí knížecí knížecí
genitive knížecího knížecí knížecího
dative knížecímu knížecí knížecímu
accusative knížecího knížecí knížecí knížecí
locative knížecím knížecí knížecím
instrumental knížecím knížecí knížecím
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative knížecí knížecí knížecí
genitive knížecích
dative knížecím
accusative knížecí knížecí
locative knížecích
instrumental knížecími, knížecíma1

1This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.