ὀΐω

Ancient Greek

Etymology 1

Pronunciation

 

Adjective

ὀῐ̈́ω • (oĭ̈́ō)

  1. masculine/neuter nominative/accusative/vocative dual of ὄῐ̈ος (óĭ̈os)

Etymology 2

Pronunciation

 

Verb

ὀῑ̈́ω • (oī̈́ō)

  1. (Epic) first-person singular present active indicative of ὀῑ̈́ομαι (oī̈́omai)