குறுகுறுப்பு

Tamil

Etymology

Verbal noun formed from குறுகுறு (kuṟukuṟu) +‎ -ப்பு (-ppu). Compare Telugu గుఱ్ఱు (guṟṟu, snoring, growling).

Pronunciation

  • IPA(key): /kʊrʊɡʊrʊpːʊ/, [kʊrʊɡʊrʊpːɯ], /kʊrʊ.kʊrʊpːʊ/, [kʊrɯ.kʊrʊpːɯ]
  • Audio:(file)

Noun

குறுகுறுப்பு • (kuṟukuṟuppu)

  1. muttering in displeasure
  2. showing signs of perturbation with fear
  3. itching or creeping sensation
  4. briskness; bustling activity
    Synonym: சுருசுருப்பு (curucuruppu)
  5. snoring, stertorous breathing
    Synonym: குறட்டை (kuṟaṭṭai)

Declension

u-stem declension of குறுகுறுப்பு (kuṟukuṟuppu)
singular plural
nominative குறுகுறுப்பு
kuṟukuṟuppu
குறுகுறுப்புகள்
kuṟukuṟuppukaḷ
vocative குறுகுறுப்பே
kuṟukuṟuppē
குறுகுறுப்புகளே
kuṟukuṟuppukaḷē
accusative குறுகுறுப்பை
kuṟukuṟuppai
குறுகுறுப்புகளை
kuṟukuṟuppukaḷai
dative குறுகுறுப்புக்கு
kuṟukuṟuppukku
குறுகுறுப்புகளுக்கு
kuṟukuṟuppukaḷukku
benefactive குறுகுறுப்புக்காக
kuṟukuṟuppukkāka
குறுகுறுப்புகளுக்காக
kuṟukuṟuppukaḷukkāka
genitive 1 குறுகுறுப்புடைய
kuṟukuṟuppuṭaiya
குறுகுறுப்புகளுடைய
kuṟukuṟuppukaḷuṭaiya
genitive 2 குறுகுறுப்பின்
kuṟukuṟuppiṉ
குறுகுறுப்புகளின்
kuṟukuṟuppukaḷiṉ
locative 1 குறுகுறுப்பில்
kuṟukuṟuppil
குறுகுறுப்புகளில்
kuṟukuṟuppukaḷil
locative 2 குறுகுறுப்பிடம்
kuṟukuṟuppiṭam
குறுகுறுப்புகளிடம்
kuṟukuṟuppukaḷiṭam
sociative 1 குறுகுறுப்போடு
kuṟukuṟuppōṭu
குறுகுறுப்புகளோடு
kuṟukuṟuppukaḷōṭu
sociative 2 குறுகுறுப்புடன்
kuṟukuṟuppuṭaṉ
குறுகுறுப்புகளுடன்
kuṟukuṟuppukaḷuṭaṉ
instrumental குறுகுறுப்பால்
kuṟukuṟuppāl
குறுகுறுப்புகளால்
kuṟukuṟuppukaḷāl
ablative குறுகுறுப்பிலிருந்து
kuṟukuṟuppiliruntu
குறுகுறுப்புகளிலிருந்து
kuṟukuṟuppukaḷiliruntu

References