řúti

See also: ruti-, ruti, and Ruti

Old Czech

Alternative forms

  • řváti (later)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *řuti.

Pronunciation

  • IPA(key): (13th CE) /ˈr̝uːci/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈr̝iːci/

Verb

řúti impf

  1. (intransitive) to yell, roar

Conjugation

Conjugation of řúti (class I)
infinitive supine verbal noun
řúti řut řutie
Present Imperative
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st person řevu řévevě (-va) řévem (-me/-my) — řevvě, řevěvě (-va) řevme, řevěm (-me/-my)
2nd person řéveš řéveta řévete řev, řevi řevta, řevěta řevte, řevěte
3rd person řéve řéveta řevú řev, řevi řevta, řevěta řevte, řevěte
Sigmatic aorist Imperfect
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st person řuch řuchově (-va) řuchom (-me/-my) řeviech řeviechově (-va) řeviechom (-me/-my)
2nd person řu řusta (-šta) řuste (-šte) řevieše řeviešta (-sta) řeviešte (-ste)
3rd person řu řusta (-šta) řuchu řevieše řeviešta (-sta) řeviechu
L-participle Passive participle
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
Masculine řul řula řuli — — —
Feminine řula řule řuly — — —
Neuter řulo řule řula — — —
Nt-participle S-participle
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
Masculine řeva řevúce řuv řuvše
Feminine řevúci řuvši
Neuter řeva, řevúci řuv, řuvši

Note: This table shows the most common forms of řúti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

later
Conjugation of řúti (class I)
infinitive supine verbal noun
řúti řut řutie
Present Imperative
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st person řuju řujevě (-va) řujem (-me/-my) — řujvě (-va) řujme (-my)
2nd person řuješ řujeta řujete řuj řujta řujte
3rd person řuje řujeta řujú řuj řujta řujte
Sigmatic aorist Imperfect
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
1st person řuch řuchově (-va) řuchom (-me/-my) řujiech řujiechově (-va) řujiechom (-me/-my)
2nd person řu řusta (-šta) řuste (-šte) řujieše řujiešta (-sta) řujiešte (-ste)
3rd person řu řusta (-šta) řuchu řujieše řujiešta (-sta) řujiechu
L-participle Passive participle
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
Masculine řul řula řuli — — —
Feminine řula řule řuly — — —
Neuter řulo řule řula — — —
Nt-participle S-participle
Singular Dual Plural Singular Dual Plural
Masculine řujě řujúce řuv řuvše
Feminine řujúci řuvši
Neuter řujě, řujúci řuv, řuvši

Note: This table shows the most common forms of řúti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

Descendants

  • Czech: řvát

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.