trój

See also: troj and trój-

Old Czech

**Old Czech numbers ^(edit)**
← 2	3	4 →
Cardinal: třie Ordinal: třetí Adverbial: třikrát, trénásob Multiplier: trojitý Collective: trój Fractional: třetina

Alternative forms

trojí (later)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *trojь.

Pronunciation

IPA^(key): (13^th CE) /ˈtroːj/
IPA^(key): (15^th CE) /ˈtru̯oj/

Numeral

trój

(collective) of three kinds/sets/parts, triple

Declension

Declension of *trój* (soft pronominal (sometimes contracted))
singular
	masculine	feminine	neuter
nominative	trój	trojě	troje, tré
genitive	trojeho, trého	trojie	trojeho, trého
dative	trojemu, trému	trojí	trojemu, trému
accusative	trojeho, trého, trój	troju	troje, tré
locative	trojem, trém	trojí	trojem, trém
instrumental	trojím, trým	trojú	trojím, trým
dual
	masculine	feminine	neuter
nominative	trojě	troji
genitive	trojú
dative	trojima, trýma
accusative	trojě	troji
locative	trojú
instrumental	trojima, trýma
plural
	masculine	feminine	neuter
nominative	troji	trojě	trojě
genitive	trojich, trých
dative	trojim, trým
accusative	trojě		trojě
locative	trojich, trých
instrumental	trojimi, trými

Descendants

Czech: trojí, troje, tré

References

Jan Gebauer (1903–1916), “trój”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Polish

Pronunciation

IPA^(key): /ˈtruj/
Rhymes: -uj
Syllabification: trój
Homophones: truj, trój-

Noun

trój f

genitive plural of trója

Verb

trój

second-person singular imperative of troić