směrový

Czech

Etymology

From směr +‎ -ový.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈsm̩ɲɛroviː]
  • Rhymes: -oviː

Adjective

směrový (adverb směrově)

  1. directional

Declension

Declension of směrový (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative směrový směrová směrové
genitive směrového směrové směrového
dative směrovému směrové směrovému
accusative směrového směrový směrovou směrové
locative směrovém směrové směrovém
instrumental směrovým směrovou směrovým
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative směroví směrové směrová
genitive směrových
dative směrovým
accusative směrové směrová
locative směrových
instrumental směrovými, směrovýma1

1This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Derived terms

nouns

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.