přátelit

Czech

Etymology

By surface analysis, přítel +‎ -it. Compare with Old Czech přieteliti, from přietel + -iti.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈpr̝̊aːtɛlɪt]

Verb

přátelit impf (perfective spřátelit)

  1. (usually reflexive with se) to be friends (+ s (with))
    Synonym: kamarádit
    Přátelila (se) se všemi. ― She was friends with everyone.
    Přátelili se / Přátelili spolu. ― They were friends.

Conjugation

Conjugation of přátelit
infinitive přátelit, přáteliti active adjective přátelící


verbal noun přátelení passive adjective —
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person přátelím přátelíme — přátelme
2nd person přátelíš přátelíte přátel přátelte
3rd person přátelí přátelí — —

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive přátelit.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate přátelil přátelili — —
masculine inanimate přátelily —
feminine přátelila —
neuter přátelilo přátelila — —
transgressives present past
masculine singular přátele —
feminine + neuter singular přátelíc —
plural přátelíce —

Derived terms

nouns
verbs
  • spřátelit
  • znepřátelit

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.