ozim
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech ozim. From o- + zima.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈozɪm]
- Hyphenation: ozim
Noun
ozim m inan or (rare) f
Declension
when masculine:
when feminine (rare):
Declension of ozim (mixed i-stem [type 'myš'] feminine)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | ozim | ozimi |
| genitive | ozimi | ozimí |
| dative | ozimi | ozimím |
| accusative | ozim | ozimi |
| vocative | ozimi | ozimi |
| locative | ozimi | ozimích |
| instrumental | ozimí | ozimmi |
Derived terms
- ozimý
Further reading
- “ozim”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “ozim”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “ozim”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026
Old Czech
Pronunciation
Noun
ozim m inan (relational adjective ozimý)
Declension
Declension of ozim (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | ozim | ozimy | ozimi, ozimové |
| genitive | ozima, ozimu | ozimú | ozimóv |
| dative | ozimu | ozimoma | ozimóm |
| accusative | ozim | ozimy | ozimy |
| vocative | ozime | ozimy | ozimi, ozimové |
| locative | ozimě, ozimu | ozimú | ozimiech |
| instrumental | ozimem | ozimoma | ozimy |
Descendants
- Czech: ozim
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916), “ozim”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění