otec

Inherited from Old Czech otec, from Proto-Slavic *otьcь.

• IPA^(key): [ˈotɛt͡s]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: otec
• Homophone: Otec

otec m anim (relational adjective otcovský, possessive adjective otcův)

1. father

   Synonyms: táta, tatík, taťka, tatínek, taťulda, fotr, fotřík, papá

   Antonym: matka

• “otec”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “otec”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “otec”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026

Inherited from Proto-Slavic *otьcь.

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈotɛt͡s/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈotɛt͡s/

otec m pers

1. father (male who begets a child)
2. father (priest)
3. (esepcially, in the plural) father (male ancestor more remote than a parent; a progenitor; especially, a first ancestor)
4. protector
5. father (founder, originator)
6. (Christianity) Father (God)

• Czech: otec

• Jan Gebauer (1903–1916), “otec”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Inherited from Proto-Slavic *otьcь, from Proto-Indo-European *átta.

• IPA^(key): /ˈotɛts/
• Hyphenation: o‧tec

otec m anim (Cyrillic spelling отец)

1. (Kajkavian) father

   Synonym: (standard) otac

• “otec”, in Rječnik hrvatskoga kajkavskoga književnog jezika [Dictionary of the Croatian Kajkavian literary language] (in Serbo-Croatian), https://kajkavski.hr, 1984–2026

Inherited from Proto-Slavic *otьcь.

• IPA^(key): /ɔcet͡s/, [ˈɔcet͡s]
• Rhymes: -ɔcet͡s
• Hyphenation: o‧tec

• Audio (Bratislava):

  (file)

otec m pers

1. father

• “otec”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2026