okovy
Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *okòvъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈokovɪ]
- Hyphenation: oko‧vy
Noun
okovy m inan pl
Declension
Declension of okovy (pl-only hard masculine inanimate)
| plural | |
|---|---|
| nominative | okovy |
| genitive | okovů |
| dative | okovům |
| accusative | okovy |
| vocative | okovy |
| locative | okovech |
| instrumental | okovy |
Further reading
- “okovy”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “okovy”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “okovy”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026