okřín
See also: okrin
Old Czech
Pronunciation
Noun
okřín m inan
Declension
Declension of okřín (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | okřín | okříny | okříni, okřínové |
| genitive | okřína, okřínu | okřínú | okřínóv |
| dative | okřínu | okřínoma | okřínóm |
| accusative | okřín | okříny | okříny |
| vocative | okříne | okříny | okříni, okřínové |
| locative | okříně, okřínu | okřínú | okříniech |
| instrumental | okřínem | okřínoma | okříny |
Descendants
- Czech: (archaic) okřín
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916), “okřín”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění