ohník
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈoɦɲiːk]
Noun
ohník m inan (diminutive ohníček)
- diminutive of oheň
Declension
Declension of ohník (velar masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | ohník | ohníky |
| genitive | ohníku | ohníků |
| dative | ohníku | ohníkům |
| accusative | ohník | ohníky |
| vocative | ohníku | ohníky |
| locative | ohníku | ohnících |
| instrumental | ohníkem | ohníky |
Further reading
- “ohník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “ohník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “ohník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026