naznačený

Czech

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈnaznat͡ʃɛniː]

Adjective

naznačený

  1. indicated

Declension

Declension of naznačený (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative naznačený naznačená naznačené
genitive naznačeného naznačené naznačeného
dative naznačenému naznačené naznačenému
accusative naznačeného naznačený naznačenou naznačené
locative naznačeném naznačené naznačeném
instrumental naznačeným naznačenou naznačeným
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative naznačení naznačené naznačená
genitive naznačených
dative naznačeným
accusative naznačené naznačená
locative naznačených
instrumental naznačenými, naznačenýma1

1This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.