mõiti
Livonian
Etymology
mõitõ (“to change”) + -i
Pronunciation
- IPA(key): /ˈmɯiti/, [ˈmɯ̯iˑtːi]
Adjective
mõiti (comparative (ve’l) jo mõiti, superlative amā mõiti)
Declension
| singular (ikšlu’g) | plural (pǟgiņlu’g) | |
|---|---|---|
| nominative (nominatīv) | mõiti | mõitizt |
| genitive (genitīv) | mõitiz | mõitizt |
| partitive (partitīv) | mõitizt | mõitiži |
| dative (datīv) | mõitizõn | mõitiztõn |
| instrumental (instrumentāl) | mõitizõks | mõitiztõks |
| illative (illatīv) | mõitizõ | mõitižiz |
| inessive (inesīv) | mõitizõs | mõitižis |
| elative (elatīv) | mõitizõst | mõitižist |