konativní

Czech

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈkonatɪvɲiː], [ˈkonatiːvɲiː]

Adjective

konativní

  1. (psychology) conative

Declension

Declension of konativní (soft)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative konativní konativní konativní
genitive konativního konativní konativního
dative konativnímu konativní konativnímu
accusative konativního konativní konativní konativní
locative konativním konativní konativním
instrumental konativním konativní konativním
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative konativní konativní konativní
genitive konativních
dative konativním
accusative konativní konativní
locative konativních
instrumental konativními, konativníma1

1This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.