kořec
Old Czech
Alternative forms
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *korьcь.
Pronunciation
Noun
kořec m inan
Declension
Declension of kořec (soft o-stem reducible irreg-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | kořec | korcě | korci, korcové |
| genitive | korcě | korcú | korcóv |
| dative | korcu | korcoma | korcóm |
| accusative | kořec | korcě | korcě |
| vocative | korcu | korcě | korci, korcové |
| locative | korci, korcu | korcú | korcích |
| instrumental | korcem | korcoma | korci |
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916), “kořec”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění