kanonický

Czech

Etymology

From Latin canonicus +‎ -ický.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈkanonɪt͡skiː]
  • Rhymes: -ɪtskiː

Adjective

kanonický (not comparable)

  1. (mathematics, computing) canonical

Declension

Declension of kanonický (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative kanonický kanonická kanonické
genitive kanonického kanonické kanonického
dative kanonickému kanonické kanonickému
accusative kanonického kanonický kanonickou kanonické
locative kanonickém kanonické kanonickém
instrumental kanonickým kanonickou kanonickým
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative kanoničtí kanonické kanonická
genitive kanonických
dative kanonickým
accusative kanonické kanonická
locative kanonických
instrumental kanonickými, kanonickýma1

1This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

  • kanonizace
  • kanonizovaný
  • kanonizovat

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.