křemen

See also: kremen and kremeň

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech křemen, from Proto-Slavic *kremy.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈkr̝̊ɛmɛn]

Noun

křemen m inan (diminutive křemínek or (rare) křemének)

  1. (mineralogy) quartz

Declension

Declension of křemen (mixed masculine inanimate)
singular plural
nominative křemen křemeny
genitive křemenu, křemene křemenů
dative křemenu, křemeni křemenům
accusative křemen křemeny
vocative křemeni křemeny
locative křemeni, křemenu křemenech
instrumental křemenem křemeny

Derived terms

adjectives
  • křemenný
  • křemenový
nouns

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.