kóň
See also: Appendix:Variations of "kon"
Old Czech
Etymology
Etymology tree
Proto-Slavic *kòňь
Old Czech kóň
Inherited from Proto-Slavic *kòňь.
Pronunciation
Noun
kóň m animal
Declension
Declension of kóň (soft o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | kóň | kóně | kóni, kóňové |
| genitive | kóně | kóňú | kóňóv |
| dative | kóňu, kóňovi | kóňoma | kóňóm |
| accusative | kóň, kóně | kóně | kóně |
| vocative | kóňu | kóně | kóni, kóňové |
| locative | kóni, kóňu, kóňovi | kóňú | kóních |
| instrumental | kóňem | kóňoma | kóni |
Descendants
- Czech: kůň
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916), “kóň”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění