jednomocný

Czech

Etymology

From jedno- +‎ mocný.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈjɛdnomot͡sniː]

Adjective

jednomocný

  1. (chemistry) monovalent, univalent

Declension

Declension of jednomocný (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative jednomocný jednomocná jednomocné
genitive jednomocného jednomocné jednomocného
dative jednomocnému jednomocné jednomocnému
accusative jednomocného jednomocný jednomocnou jednomocné
locative jednomocném jednomocné jednomocném
instrumental jednomocným jednomocnou jednomocným
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative jednomocní jednomocné jednomocná
genitive jednomocných
dative jednomocným
accusative jednomocné jednomocná
locative jednomocných
instrumental jednomocnými, jednomocnýma1

1This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.