hrnec
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech hrnec, from Proto-Slavic *gъrnьcь.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɦr̩nɛt͡s]
Audio: (file)
Noun
hrnec m inan
- pot (vessel)
Declension
Declension of hrnec (soft masculine inanimate reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | hrnec | hrnce |
| genitive | hrnce | hrnců |
| dative | hrnci | hrncům |
| accusative | hrnec | hrnce |
| vocative | hrnci | hrnce |
| locative | hrnci | hrncích |
| instrumental | hrncem | hrnci |
Derived terms
Related terms
Further reading
- “hrnec”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “hrnec”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “hrnec”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2026, slovnikcestiny.cz
- “hrnec”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026
Old Czech
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *gъrnьcь.
Pronunciation
Noun
hrnec m inan
Declension
Declension of hrnec (soft o-stem reducible)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | hrnec | hrncě | hrnci, hrncové |
| genitive | hrncě | hrncú | hrncóv |
| dative | hrncu | hrncoma | hrncóm |
| accusative | hrnec | hrncě | hrncě |
| vocative | hrncu | hrncě | hrnci, hrncové |
| locative | hrnci, hrncu | hrncú | hrncích |
| instrumental | hrncem | hrncoma | hrnci |
Descendants
- Czech: hrnec
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916), “hrnec”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění