hreþ
Old English
Etymology
From Proto-Germanic *hrōþiz. Cognate with Old High German hruodi (used in personal names), Old Norse hróðr.
Pronunciation
- IPA(key): /xreːθ/, [r̥eːθ]
- Rhymes: -eːθ
Noun
hrēþ m
Declension
Strong i-stem:
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | hrēþ | hrēþas |
| accusative | hrēþ | hrēþas |
| genitive | hrēþes | hrēþa |
| dative | hrēþe | hrēþum |