houžev
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech húžev, from Proto-Slavic *gǫži.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈɦou̯ʒɛf]
- Hyphenation: hou‧žev
Noun
houžev f
Declension
Declension of houžev (soft zero-ending feminine reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | houžev | houžve |
| genitive | houžve | houžví |
| dative | houžvi | houžvím |
| accusative | houžev | houžve |
| vocative | houžvi | houžve |
| locative | houžvi | houžvích |
| instrumental | houžví | houžvemi |
Derived terms
- houževnatý
- houžvička
Descendants
- → Polish: huzew
- → Old Slovak: húžev
- Slovak: húžev
Further reading
- “houžev”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “houžev”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “houžev”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026