hořící

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *goręťь.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈɦor̝iːt͡siː]

Adjective

hořící

  1. burning

Declension

Declension of hořící (soft)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative hořící hořící hořící
genitive hořícího hořící hořícího
dative hořícímu hořící hořícímu
accusative hořícího hořící hořící hořící
locative hořícím hořící hořícím
instrumental hořícím hořící hořícím
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative hořící hořící hořící
genitive hořících
dative hořícím
accusative hořící hořící
locative hořících
instrumental hořícími, hořícíma1

1This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Further reading

  • “hořící”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.