hibridigh

Irish

Etymology 1

From hibrid (“hybrid”) +‎ -igh.

Verb

hibridigh (present analytic hibridíonn, future analytic hibrideoidh, verbal noun hibridiú, past participle hibridithe)

(transitive) to hybridize

Conjugation

Conjugation of *hibridigh* (second conjugation)
indicative	singular			plural			direct relative	autonomous
indicative	first	second	third	first	second	third	direct relative	autonomous
present	hibridím	hibridíonn tú; hibridír^†	hibridíonn sé, sí	hibridímid; hibridíonn muid	hibridíonn sibh	hibridíonn siad; hibridíd^†	a hibridíonn; a hibridíos	hibridítear
past	hibridigh mé; hibridíos	hibridigh tú; hibridís	hibridigh sé, sí	hibridíomar; hibridigh muid	hibridigh sibh; hibridíobhair	hibridigh siad; hibridíodar	a hibridigh	hibridíodh
past habitual	hibridínn	hibridíteá	hibridíodh sé, sí	hibridímis; hibridíodh muid	hibridíodh sibh	hibridídís; hibridíodh	a hibridíodh	hibridítí

	singular			plural			direct relative	autonomous
	first	second	third	first	second	third	direct relative	autonomous
future	hibrideoidh mé; hibrideod; hibrideochaidh mé^†	hibrideoidh tú; hibrideoir^†; hibrideochaidh tú^†	hibrideoidh sé, sí; hibrideochaidh sé, sí^†	hibrideoimid; hibrideoidh muid; hibrideochaimid^†; hibrideochaidh muid^†	hibrideoidh sibh; hibrideochaidh sibh^†	hibrideoidh siad; hibrideoid^†; hibrideochaidh siad^†	a hibrideoidh; a hibrideos; a hibrideochaidh^†; a hibrideochas^†	hibrideofar; hibrideochar^†
conditional	hibrideoinn; hibrideochainn^†	hibrideofá; hibrideochthá^†	hibrideodh sé, sí; hibrideochadh sé, sí^†	hibrideoimis; hibrideodh muid; hibrideochaimis^†; hibrideochadh muid^†	hibrideodh sibh; hibrideochadh sibh^†	hibrideoidís; hibrideodh siad; hibrideochaidís^†; hibrideochadh siad^†	a hibrideodh; a hibrideochadh^†	hibrideofaí; hibrideochthaí^†

subjunctive	singular			plural			direct relative	autonomous
subjunctive	first	second	third	first	second	third	direct relative	autonomous
present	go hibridí mé; go hibridíod^†	go hibridí tú; go hibridír^†	go hibridí sé, sí	go hibridímid; go hibridí muid	go hibridí sibh	go hibridí siad; go hibridíd^†	—	go hibridítear
past	dá hibridínn	dá hibridíteá	dá hibridíodh sé, sí	dá hibridímis; dá hibridíodh muid	dá hibridíodh sibh	dá hibridídís; dá hibridíodh siad	—	dá hibridítí

imperative	singular			plural			direct relative	autonomous
imperative	first	second	third	first	second	third	direct relative	autonomous
—	hibridím	hibridigh	hibridíodh sé, sí	hibridímis	hibridígí; hibridídh^†	hibridídís	—	hibridítear

past participle	hibridithe

verbal noun	hibridiú

^† archaic or dialect form
^‡ dependent form

Related terms

cros-síolraigh (“cross-breed, intercross”, verb)

Etymology 2

Adjective

hibridigh

inflection of hibrideach:
1. masculine vocative/genitive singular
2. (archaic) feminine dative singular

References

Ó Dónaill, Niall (1977), “hibridigh”, in Foclóir Gaeilge–Béarla, Dublin: An Gúm, →ISBN