dvé
Czech
| 20 | ||
| 2 | 3 → | |
|---|---|---|
| Cardinal: dva Ordinal: druhý Adverbial: dvakrát Repetition adjective: dvojnásobný Multiplier: dvojitý Collective: dvoje Substantivised collective: dvé Specific: dvojí Fractional: půl, polovina, polovice | ||
| Czech Wikipedia article on 2 | ||
Alternative forms
- dví (usually only after a preposition)
Etymology
Inherited from Old Czech dvé. Contraction of dvoje.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdvɛː]
Noun
dvé n
- (literary) pair, two
- dvé dobrých sester ― a pair of good sisters
- rozetnout něco ve dví ― to split/cleave something in two
- Vezmi sobě po dvém ode všeho dobytka. ― (please add an English translation of this usage example)
Usage notes
- It is sometimes considered a numeral.
Declension
Declension of dvé (sg-only hard neuter adjectival)
| singular | |
|---|---|
| nominative | dvé |
| genitive | dvého |
| dative | dvému |
| accusative | dvé |
| vocative | dvé |
| locative | dvém |
| instrumental | dvým1 |
1Rare.
Derived terms
- nadvé
- nadví
- vedví
See also
Further reading
- “dvé”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “dvé”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989