doutník
Czech
Etymology
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdou̯tɲiːk]
Noun
doutník m inan (diminutive doutníček)
Declension
Declension of doutník (velar masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | doutník | doutníky |
| genitive | doutníku | doutníků |
| dative | doutníku | doutníkům |
| accusative | doutník | doutníky |
| vocative | doutníku | doutníky |
| locative | doutníku | doutnících |
| instrumental | doutníkem | doutníky |
Further reading
- “doutník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “doutník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “doutník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026