dolík

See also: dolik and Dolik

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech dolík.

Pronunciation

IPA^(key): [ˈdoliːk]

Noun

dolík m inan (diminutive dolíček)

dimple (skin depression, especially at corners of the mouth)

Declension

Declension of dolík (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	dolík	dolíky
genitive	dolíku	dolíků
dative	dolíku	dolíkům
accusative	dolík	dolíky
vocative	dolíku	dolíky
locative	dolíku	dolících
instrumental	dolíkem	dolíky

Further reading

“dolík”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
“dolík”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
“dolík”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026

Old Czech

Etymology

From dól +‎ -ík.

Pronunciation

IPA^(key): (13^th CE) /ˈdoliːk/
IPA^(key): (15^th CE) /ˈdoliːk/

Noun

dolík m inan

diminutive of dól

Declension

Declension of dolík (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	dolík	dolíky	dolíci, dolíkové
genitive	dolíka, dolíku	dolíkú	dolíkóv
dative	dolíku	dolíkoma	dolíkóm
accusative	dolík	dolíky	dolíky
vocative	dolíče	dolíky	dolíci, dolíkové
locative	dolícě, dolíku	dolíkú	dolíciech
instrumental	dolíkem	dolíkoma	dolíky

This table shows the most common forms around the 13th century.

Further reading

Jan Gebauer (1903–1916), “dolík”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění