dým
See also: dym
Czech
Etymology
Etymology tree
Inherited from Old Czech dým, from Proto-Slavic *dymъ, from Proto-Balto-Slavic *dū́ˀmas, from Proto-Indo-European *dʰuh₂mós, from *dʰewh₂- + *-mós.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈdiːm]
Audio: (file) - Rhymes: -iːm
Noun
dým m inan
Declension
Declension of dým (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | dým | dýmy |
| genitive | dýmu | dýmů |
| dative | dýmu | dýmům |
| accusative | dým | dýmy |
| vocative | dýme | dýmy |
| locative | dýmu | dýmech |
| instrumental | dýmem | dýmy |
Related terms
- dýmka f
Further reading
- “dým”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “dým”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “dým”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026
Old Czech
Etymology
Etymology tree
Inherited from Proto-Slavic *dymъ.
Pronunciation
Noun
dým m inan
Declension
Declension of dým (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | dým | dýmy | dými, dýmové |
| genitive | dýma, dýmu | dýmú | dýmóv |
| dative | dýmu | dýmoma | dýmóm |
| accusative | dým | dýmy | dýmy |
| vocative | dýme | dýmy | dými, dýmové |
| locative | dýmě, dýmu | dýmú | dýmiech |
| instrumental | dýmem | dýmoma | dýmy |
Descendants
- Czech: dým
Further reading
- Jan Gebauer (1903–1916), “dým”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění