bílý

See also: Bílý, bily, biły, and Bily

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech bielý, from Proto-Slavic *bělъ.

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈbiːliː]
  • Audio:(file)
  • Hyphenation: bí‧lý
  • Rhymes: -iːliː

Adjective

bílý (comparative bělejší, superlative nejbělejší, adverb bíle)

  1. white

Declension

Declension of bílý (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative bílý bílá bílé
genitive bílého bílé bílého
dative bílému bílé bílému
accusative bílého bílý bílou bílé
locative bílém bílé bílém
instrumental bílým bílou bílým
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative bílí bílé bílá
genitive bílých
dative bílým
accusative bílé bílá
locative bílých
instrumental bílými, bílýma1

1This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Derived terms

adjectives
adverbs
nouns
verbs

See also

Colors in Czech · barvy (layout · text)
     bílá,
(of animals) broná 		     šedá, sivá      černá,
(of animals) vraná
             červená, rudá; karmínová              oranžová; hnědá              žlutá, plavá; béžová
             limetková, limetkově zelená              zelená              mátově zelená; tmavě zelená
             azurová, blankytná; zelenomodrá              modrá              modrá, siná
             fialová; indigo              purpurová; fialová              růžová

Further reading

This article is issued from Wiktionary. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.