ambivalentní
See also: ambivalentni
Czech
Etymology
First attested in the 20th century.[1]
Pronunciation
- IPA(key): [ˈambɪvalɛntɲiː]
Audio: (file)
Adjective
ambivalentní (comparative ambivalentnější, superlative nejambivalentnější, adverb ambivalentně)
Declension
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | ambivalentní | ambivalentní | ambivalentní | |
| genitive | ambivalentního | ambivalentní | ambivalentního | |
| dative | ambivalentnímu | ambivalentní | ambivalentnímu | |
| accusative | ambivalentního | ambivalentní | ambivalentní | ambivalentní |
| locative | ambivalentním | ambivalentní | ambivalentním | |
| instrumental | ambivalentním | ambivalentní | ambivalentním | |
| plural | ||||
| masculine | feminine | neuter | ||
| animate | inanimate | |||
| nominative | ambivalentní | ambivalentní | ambivalentní | |
| genitive | ambivalentních | |||
| dative | ambivalentním | |||
| accusative | ambivalentní | ambivalentní | ||
| locative | ambivalentních | |||
| instrumental | ambivalentními, ambivalentníma1 | |||
Related terms
- See vale
See also
References
- ^ Rejzek, Jiří (2015), “ambivalentní”, in Český etymologický slovník [Czech Etymological Dictionary] (in Czech), 3rd (revised and expanded) edition, Praha: LEDA, →ISBN, page 55
Further reading
- “ambivalentní”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
- “ambivalentní”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “ambivalentní”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026