絞首

Japanese

Kanji in this term
こう
Grade: S
しゅ
Grade: 2
on'yomi

Etymology

From (, strangle) +‎ (shu, neck).

Pronunciation

  • (Tokyo) ーしゅ [kóꜜòshù] (Atamadaka – [1])
  • IPA(key): [ko̞ːɕɨ]

Noun

(こう)(しゅ) • (kōshu

  1. strangling

Derived terms

Verb

(こう)(しゅ)する • (kōshu surusuru (stem (こう)(しゅ) (kōshu shi), past (こう)(しゅ)した (kōshu shita))

  1. to strangle

Conjugation

Conjugation of "絞首する" (See Appendix:Japanese verbs)
Katsuyōkei ("stem forms")
Mizenkei ("imperfective") 絞首し こうしゅし kōshu shi
Ren’yōkei ("continuative") 絞首し こうしゅし kōshu shi
Shūshikei ("terminal") 絞首する こうしゅする kōshu suru
Rentaikei ("attributive") 絞首する こうしゅする kōshu suru
Kateikei ("hypothetical") 絞首すれ こうしゅすれ kōshu sure
Meireikei ("imperative") 絞首せよ¹
絞首しろ²
こうしゅせよ¹
こうしゅしろ²
kōshu seyo¹
kōshu shiro²
Key constructions
Passive 絞首される こうしゅされる kōshu sareru
Causative 絞首させる
絞首さす
こうしゅさせる
こうしゅさす
kōshu saseru
kōshu sasu
Potential 絞首できる こうしゅできる kōshu dekiru
Volitional 絞首しよう こうしゅしよう kōshu shiyō
Negative 絞首しない こうしゅしない kōshu shinai
Negative continuative 絞首せず こうしゅせず kōshu sezu
Formal 絞首します こうしゅします kōshu shimasu
Perfective 絞首した こうしゅした kōshu shita
Conjunctive 絞首して こうしゅして kōshu shite
Hypothetical conditional 絞首すれば こうしゅすれば kōshu sureba

¹ Written imperative
² Spoken imperative