交信

Japanese

Kanji in this term
こう
Grade: 2
しん
Grade: 4
on'yomi

Pronunciation

  • (Tokyo) ーしん [kòóshíń] (Heiban – [0])
  • IPA(key): [ko̞ːɕĩɴ]

Noun

(こう)(しん) • (kōshin

  1. telecommunication

Verb

(こう)(しん)する • (kōshin surusuru (stem (こう)(しん) (kōshin shi), past (こう)(しん)した (kōshin shita))

  1. to telecommunicate

Conjugation

Conjugation of "交信する" (See Appendix:Japanese verbs)
Katsuyōkei ("stem forms")
Mizenkei ("imperfective") 交信し こうしんし kōshin shi
Ren’yōkei ("continuative") 交信し こうしんし kōshin shi
Shūshikei ("terminal") 交信する こうしんする kōshin suru
Rentaikei ("attributive") 交信する こうしんする kōshin suru
Kateikei ("hypothetical") 交信すれ こうしんすれ kōshin sure
Meireikei ("imperative") 交信せよ¹
交信しろ²
こうしんせよ¹
こうしんしろ²
kōshin seyo¹
kōshin shiro²
Key constructions
Passive 交信される こうしんされる kōshin sareru
Causative 交信させる
交信さす
こうしんさせる
こうしんさす
kōshin saseru
kōshin sasu
Potential 交信できる こうしんできる kōshin dekiru
Volitional 交信しよう こうしんしよう kōshin shiyō
Negative 交信しない こうしんしない kōshin shinai
Negative continuative 交信せず こうしんせず kōshin sezu
Formal 交信します こうしんします kōshin shimasu
Perfective 交信した こうしんした kōshin shita
Conjunctive 交信して こうしんして kōshin shite
Hypothetical conditional 交信すれば こうしんすれば kōshin sureba

¹ Written imperative
² Spoken imperative

References