スタート
Japanese
Etymology
Borrowed from English start.[1]
Pronunciation
- (Tokyo) スタート [s
ùtáꜜàtò] (Nakadaka – [2])[1][2] - (Tokyo) スタート [s
ùtáátó] (Heiban – [0])[1][2] - IPA(key): [sɨ̥ta̠ːto̞]
Noun
スタート • (sutāto)
- a start
Synonyms
Interjection
スタート • (sutāto)
Verb
スタートする • (sutāto suru) suru (stem スタートし (sutāto shi), past スタートした (sutāto shita))
- start
Conjugation
| Katsuyōkei ("stem forms") | |||
|---|---|---|---|
| Mizenkei ("imperfective") | スタートし | sutāto shi | |
| Ren’yōkei ("continuative") | スタートし | sutāto shi | |
| Shūshikei ("terminal") | スタートする | sutāto suru | |
| Rentaikei ("attributive") | スタートする | sutāto suru | |
| Kateikei ("hypothetical") | スタートすれ | sutāto sure | |
| Meireikei ("imperative") | スタートせよ¹ スタートしろ² |
sutāto seyo¹ sutāto shiro² | |
| Key constructions | |||
| Passive | スタートされる | sutāto sareru | |
| Causative | スタートさせる スタートさす |
sutāto saseru sutāto sasu | |
| Potential | スタートできる | sutāto dekiru | |
| Volitional | スタートしよう | sutāto shiyō | |
| Negative | スタートしない | sutāto shinai | |
| Negative continuative | スタートせず | sutāto sezu | |
| Formal | スタートします | sutāto shimasu | |
| Perfective | スタートした | sutāto shita | |
| Conjunctive | スタートして | sutāto shite | |
| Hypothetical conditional | スタートすれば | sutāto sureba | |
¹ Written imperative
² Spoken imperative
References
- ↑ 1.0 1.1 1.2 Matsumura, Akira, editor (2006), 大辞林 [Daijirin] (in Japanese), Third edition, Tokyo: Sanseidō, →ISBN
- ↑ 2.0 2.1 NHK Broadcasting Culture Research Institute, editor (1998), NHK日本語発音アクセント辞典 [NHK Japanese Pronunciation Accent Dictionary] (in Japanese), Tokyo: NHK Publishing, Inc., →ISBN