பினாங்கு
Tamil
Etymology
Either from Malay pinang, from Pulau Pinang, or English Penang.
Pronunciation
- IPA(key): /pɪnaːŋɡʊ/, [pɪnaːŋɡɯ]
Proper noun
பினாங்கு • (piṉāṅku)
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | பினாங்கு piṉāṅku |
- |
| vocative | பினாங்கே piṉāṅkē |
- |
| accusative | பினாங்கை piṉāṅkai |
- |
| dative | பினாங்குக்கு piṉāṅkukku |
- |
| benefactive | பினாங்குக்காக piṉāṅkukkāka |
- |
| genitive 1 | பினாங்குடைய piṉāṅkuṭaiya |
- |
| genitive 2 | பினாங்கின் piṉāṅkiṉ |
- |
| locative 1 | பினாங்கில் piṉāṅkil |
- |
| locative 2 | பினாங்கிடம் piṉāṅkiṭam |
- |
| sociative 1 | பினாங்கோடு piṉāṅkōṭu |
- |
| sociative 2 | பினாங்குடன் piṉāṅkuṭaṉ |
- |
| instrumental | பினாங்கால் piṉāṅkāl |
- |
| ablative | பினாங்கிலிருந்து piṉāṅkiliruntu |
- |