фелонь
Old Church Slavonic
Etymology
Borrowed from Koine Greek φαιλόνιον (phailónion).
Noun
фелонь • (felonĭ) m
Declension
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | фелонь felonĭ |
фелонꙗ felonja |
фелони feloni |
| genitive | фелонꙗ felonja |
фелоню felonju |
фелонь felonĭ |
| dative | фелоню felonju |
фелонема felonema |
фелонемъ felonemŭ |
| accusative | фелонь felonĭ |
фелонꙗ felonja |
фелонѧ felonę |
| instrumental | фелонемь felonemĭ |
фелонема felonema |
фелони feloni |
| locative | фелони feloni |
фелоню felonju |
фелонихъ felonixŭ |
| vocative | фелоню felonju |
фелонꙗ felonja |
фелони feloni |