сѫпротивьникъ
Old Church Slavonic
Etymology
From сѫ- (sǫ-) + противьникъ (protivĭnikŭ).
Noun
сѫпротивьникъ • (sǫprotivĭnikŭ) m
- adversary, enemy
- Synonyms: сѫпьрь (sǫpĭrĭ), противьникъ (protivĭnikŭ)
Declension
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | сѫпротивьникъ sǫprotivĭnikŭ |
сѫпротивьника sǫprotivĭnika |
сѫпротивьници sǫprotivĭnici |
| genitive | сѫпротивьника sǫprotivĭnika |
сѫпротивьникоу sǫprotivĭniku |
сѫпротивьникъ sǫprotivĭnikŭ |
| dative | сѫпротивьникоу sǫprotivĭniku |
сѫпротивьникома sǫprotivĭnikoma |
сѫпротивьникомъ sǫprotivĭnikomŭ |
| accusative | сѫпротивьникъ sǫprotivĭnikŭ |
сѫпротивьника sǫprotivĭnika |
сѫпротивьникꙑ sǫprotivĭniky |
| instrumental | сѫпротивьникомъ sǫprotivĭnikomŭ |
сѫпротивьникома sǫprotivĭnikoma |
сѫпротивьникꙑ sǫprotivĭniky |
| locative | сѫпротивьницѣ sǫprotivĭnicě |
сѫпротивьникоу sǫprotivĭniku |
сѫпротивьницѣхъ sǫprotivĭnicěxŭ |
| vocative | сѫпротивьниче sǫprotivĭniče |
сѫпротивьника sǫprotivĭnika |
сѫпротивьници sǫprotivĭnici |