скорота
Old Church Slavonic
Noun
скорота • (skorota) f
Declension
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | скорота skorota |
скоротѣ skorotě |
скоротꙑ skoroty |
| genitive | скоротꙑ skoroty |
скоротоу skorotu |
скоротъ skorotŭ |
| dative | скоротѣ skorotě |
скоротама skorotama |
скоротамъ skorotamŭ |
| accusative | скоротѫ skorotǫ |
скоротѣ skorotě |
скоротꙑ skoroty |
| instrumental | скоротоѭ skorotojǫ |
скоротама skorotama |
скоротами skorotami |
| locative | скоротѣ skorotě |
скоротоу skorotu |
скоротахъ skorotaxŭ |
| vocative | скорото skoroto |
скоротѣ skorotě |
скоротꙑ skoroty |