привѣтъ
See also: привет
Old Church Slavonic
Etymology
From Proto-Slavic *privětъ.
Noun
привѣтъ • (privětŭ) m
Declension
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | привѣтъ privětŭ |
привѣта privěta |
привѣти privěti |
| genitive | привѣта privěta |
привѣтоу privětu |
привѣтъ privětŭ |
| dative | привѣтоу privětu |
привѣтома privětoma |
привѣтомъ privětomŭ |
| accusative | привѣтъ privětŭ |
привѣта privěta |
привѣтꙑ privěty |
| instrumental | привѣтомъ privětomŭ |
привѣтома privětoma |
привѣтꙑ privěty |
| locative | привѣтѣ privětě |
привѣтоу privětu |
привѣтѣхъ privětěxŭ |
| vocative | привѣте privěte |
привѣта privěta |
привѣти privěti |
Russian
Interjection
привѣ́тъ • (privě́t)
- Pre-1918 spelling of приве́т (privét).