покаместь
Russian
Alternative forms
- пока́мест (pokámest)
Pronunciation
- IPA(key): [pɐˈkamʲɪsʲtʲ]
Adverb
пока́месть • (pokámestʹ)
- (dated) temporarily
- 1869, Лев Толстой [Leo Tolstoy], “Том 2, Часть пятая, I”, in Война и мир; English translation from Aylmer and Louise Maude, transl., War and Peace, Oxford: Oxford University Press, 1922–1923:
- Иногда́ он утеша́л себя́ мы́слями, что э́то то́лько так, пока́месть, он ведёт э́ту жизнь; но пото́м его́ ужаса́ла друга́я мысль, что так, пока́месть, уже́ ско́лько люде́й входи́ли, как он, со все́ми зуба́ми и волоса́ми в э́ту жизнь и в э́тот клуб и выходи́ли отту́да без одного́ зу́ба и во́лоса.
- Inogdá on utešál sebjá mýsljami, što éto tólʹko tak, pokámestʹ, on vedjót étu žiznʹ; no potóm jevó užasála drugája myslʹ, što tak, pokámestʹ, užé skólʹko ljudéj vxodíli, kak on, so vsémi zubámi i volosámi v étu žiznʹ i v étot klub i vyxodíli ottúda bez odnovó zúba i vólosa.
- Sometimes he consoled himself with the thought that he was only living this life temporarily; but then he was shocked by the thought of how many, like himself, had entered that life and that Club temporarily, with all their teeth and hair, and had only left it when not a single tooth or hair remained.