пальць
Old Church Slavonic
Etymology
From Proto-Slavic *pàlьcь.
Noun
пальць • (palĭcĭ) m
Declension
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | пальць palĭcĭ |
пальца palĭca |
пальци palĭci |
| genitive | пальца palĭca |
пальцоу palĭcu |
пальць palĭcĭ |
| dative | пальцоу palĭcu |
пальцема palĭcema |
пальцемъ palĭcemŭ |
| accusative | пальць palĭcĭ |
пальца palĭca |
пальцѧ palĭcę |
| instrumental | пальцемь palĭcemĭ |
пальцема palĭcema |
пальци palĭci |
| locative | пальци palĭci |
пальцоу palĭcu |
пальцихъ palĭcixŭ |
| vocative | пальче palĭče |
пальца palĭca |
пальци palĭci |