любимица

Russian

Etymology

люби́м(ец) (ljubím(ec)) +‎ -ица (-ica)

Pronunciation

  • IPA(key): [lʲʉˈbʲimʲɪt͡sə]

Noun

люби́мица • (ljubímicaf anim (genitive люби́мицы, nominative plural люби́мицы, genitive plural люби́миц, male equivalent люби́мец)

  1. female equivalent of люби́мец (ljubímec): female favourite/favorite, pet, fondling, minion
    • 1869, Лев Толстой [Leo Tolstoy], “Том 2, Часть четвёртая, XI”, in Война и мир; English translation from Aylmer and Louise Maude, transl., War and Peace, Oxford: Oxford University Press, 1922–1923:
      Ната́ша, люби́мица молоды́х Мелюко́вых, с ни́ми вме́сте исче́зла в за́дние ко́мнаты, куда́ была́ потре́бована про́бка и ра́зные хала́ты и мужски́е пла́тья, кото́рые в растворённую дверь принима́ли от лаке́я оголённые де́вичьи ру́ки.
      Natáša, ljubímica molodýx Meljukóvyx, s ními vméste isčézla v zádnije kómnaty, kudá bylá potrébovana próbka i ráznyje xaláty i mužskíje plátʹja, kotóryje v rastvorjónnuju dverʹ prinimáli ot lakéja ogoljónnyje dévičʹi rúki.
      Natásha, the young Melyukóvs' favorite, disappeared with them into the back rooms where a cork and various dressing gowns and male garments were called for and received from the footman by bare girlish arms from behind the door.

Declension