кореньѥ
Old Church Slavonic
Noun
кореньѥ • (korenĭje) n
- roots (collective)
Declension
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | кореньѥ korenĭje |
кореньи korenĭi |
кореньꙗ korenĭja |
| genitive | кореньꙗ korenĭja |
коренью korenĭju |
кореньи korenĭi |
| dative | коренью korenĭju |
кореньема korenĭjema |
кореньемъ korenĭjemŭ |
| accusative | кореньѥ korenĭje |
кореньи korenĭi |
кореньꙗ korenĭja |
| instrumental | кореньемь korenĭjemĭ |
кореньема korenĭjema |
кореньи korenĭi |
| locative | кореньи korenĭi |
коренью korenĭju |
кореньихъ korenĭixŭ |
| vocative | кореньѥ korenĭje |
кореньи korenĭi |
кореньꙗ korenĭja |