ковъ

Old Church Slavonic

Noun

ковъ • (kovŭm

  1. An evil plot
    • from Vita Methodii, 1000400-1000420:
      Моравлѧне ѡчющьше Нѣмьчьскꙑꙗ попꙑ, иже живѧахоу въ нихъ, не приꙗюще имъ, нъ ковъ коующе на нѧ, изгънаша вьсѧ.
      Moravlęne očjuštĭše Němĭčĭskyja popy, iže živęaxu vŭ nixŭ, ne prijajušte imŭ, nŭ kovŭ kujušte na nę, izgŭnaša vĭsę.
      Moravians drove out all the German priests who were living among them, sensing that they did not accept them but forged discord against them.

Declension

Declension of ковъ (o-stem)
singular dual plural
nominative ковъ
kovŭ
кова
kova
кови
kovi
genitive кова
kova
ковоу
kovu
ковъ
kovŭ
dative ковоу
kovu
ковома
kovoma
ковомъ
kovomŭ
accusative ковъ
kovŭ
кова
kova
ковꙑ
kovy
instrumental ковомъ
kovomŭ
ковома
kovoma
ковꙑ
kovy
locative ковѣ
kově
ковоу
kovu
ковѣхъ
kověxŭ
vocative кове
kove
кова
kova
кови
kovi