заимодавьць
Old Church Slavonic
Noun
заимодавьць • (zaimodavĭcĭ) m
Declension
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | заимодавьць zaimodavĭcĭ |
заимодавьца zaimodavĭca |
заимодавьци zaimodavĭci |
| genitive | заимодавьца zaimodavĭca |
заимодавьцоу zaimodavĭcu |
заимодавьць zaimodavĭcĭ |
| dative | заимодавьцоу zaimodavĭcu |
заимодавьцема zaimodavĭcema |
заимодавьцемъ zaimodavĭcemŭ |
| accusative | заимодавьць zaimodavĭcĭ |
заимодавьца zaimodavĭca |
заимодавьцѧ zaimodavĭcę |
| instrumental | заимодавьцемь zaimodavĭcemĭ |
заимодавьцема zaimodavĭcema |
заимодавьци zaimodavĭci |
| locative | заимодавьци zaimodavĭci |
заимодавьцоу zaimodavĭcu |
заимодавьцихъ zaimodavĭcixŭ |
| vocative | заимодавьче zaimodavĭče |
заимодавьца zaimodavĭca |
заимодавьци zaimodavĭci |